Po delší době přichází další vydání SMF do ruky od našeho spolku s přehledem recenzí a informací. Je kratší než obvykle, ale i tak doufáme, že si ho užijete.
Hezké čtení přejí
Sivoi Joshua Tony a členové spolku
V řetězech (2006)
(napsala Sally-Ann Olson)
Americké drama o bílé dívce a černém farmářovi. Lazarus najde jednoho dne u cesty ke svému domu zbitou dívku. Rae má problémy se svým životem – v dětství byla zneužívána otcem a verbálně napadána matkou. Lazarus se ji rozhodne vyléčit. Nejprve léčí jen horečku a modřiny, postupně však zjišťuje, že je toho mnohem víc. Musí se proto uchýlit až k extrémním metodám.
Původní název filmu je Black Snake Moan, v překladu Nářek černého hada, v ČR se však promítal pod názvem V řetězech, což krásně vystihuje Lazarovy „léčebné“ metody. Rae má totiž absťák a neustále utíká pryč, takže Lazarus nemá jinou možnost než ji (doslova) uvázat na řetěz. Obě postavy ve filmu dělí mnoho propastí – generační, etnická, názorová, hodnotová…, ale postupně se jim je podaří překonat. Ne, nezamilují se do sebe, to by bylo příšerné klišé, spíš Lazarus jaksi začne plnit úlohu dívčina otce. Náladu filmu pak skvěle dokresluje bluesová hudba, která vrcholí scénou, v níž Lazarus vytáhne svou kytaru a zpívá píseň Black Snake Moan.
Film, pojmenovaný podle písně natočené „Blind“ Lemonem Jeffersonem v roce 1927, režíroval Craig Brewer, který do role Lazara obsadil jako vždy skvělého Samuela L. Jacksona (jenž se kvůli této roli dokonce naučil hrát na kytaru). V roli Rae zazářila Christina Ricci.
Marathon Challenge
(napsala Amaia Claire Incantatrice)
Ať už jste aktivním běžcem či běžíte maximálně na autobus, dokument Marathon Challenge má velký potenciál vás zaujmout. Skupina 13 obyčejných Američanů ve věku 22 až 60 let, většinou se sedavým zaměstnáním, je vybrána, aby se pod vedením trenérů (a své vlastní vůle) dostala do vytoužené mety – uběhnout 26,2 mil dlouhou trasu Bostonského maratonu.
Vysoká meta dosáhnutí cíle maratonského závodu dá dohromady partu lidí, kteří se brzy stanou velkými přáteli. Jsme seznámeni s příběhy všech účastníků a sledujeme jejich cestu, kilometr po kilometru. Někteří se společných tréninků účastní poctivě, jiní mají problém je zařadit do svého časového harmonogramu.
K běhu (ač to není něco, kvůli čemu by se běžci do běhu pouštěli :)) neodmyslitelně patří i zranění, která se nevyhnou ani účastníkům tohoto experimentu. Podrobně jsou v dokumentu rozebírána nejen z pohledu jejich vzniku a důvodu, ale i s návrhy léčby. Detailní komentář provází i vstupní lékařskou prohlídku a zátěžové testy skupiny.
Dokument poukazuje na fakt, že pokud se člověk odhodlá a je schopen svému cíli podřídit vše, dostane se k němu. Inspirativní jsou příběhy všech účastníků, stejně jako vytvoření pevné party, přestože jsou to lidé, kteří by se pravděpodobně sami nesetkali. Staré známé “cesta je cíl“ platí nejen pro maratonskou přípravu.
V anglickém jazyce je dokument ke zhlédnutí na Youtube:
Kingsman: Tajná služba (2014)
(napsala Sally-Ann Olson)
Trochu netradičně (jelikož se dívám téměř výhradně na staré snímky) jsem se rozhodla napsat o relativně novém filmu – premiéru měl v únoru letošního roku. Přítel ho kdesi objevil a já se do něj okamžitě zamilovala.
Jak název napovídá, jedná se o film o tajných agentech. Taková parodie na bondovky a muže v černém. Ovšem velice chytře udělaná. Děj má spád, je příjemně akční a vtipný, je také chytrý, a už to, že i filmový kritik František Fuka jím byl naprosto unešen, mluví v jeho prospěch. Takže pokud jste ho ještě neviděli, nenechte si ho rozhodně ujít.
Co se mně osobně na něm líbilo, kromě akce a skvělého Colina Firtha v roli agenta Harryho Harta (mimochodem, nemyslíte si, že by Colin byl tím nejvíc sexy Jamesem Bondem po Seanovi Connerym?), bylo i to, že v něm není jednoznačná negativní postava. Richmond Valentine (v podání Samuela L. Jacksona) má sice v úmyslu postarat se o to, aby se lidé vzájemně povraždili, ale nedělá to proto, že má ďábelskou povahu, nýbrž protože dospěl k názoru, že politici a peníze nevyřeší přelidněnost Země a z toho vyplývající ekologické katastrofy. Bohužel pro planetu a bohudík pro lidi se mu to nepodaří. Zabrání mu v tom supertajná organizace, maskovaná jako luxusní krejčovský salon.
Film režíroval Matthew Vaughn a kromě Samuela L. Jacksona a Colina Firtha si v něm zahráli pro mě jinak vcelku neznámí herci – roli Eggsyho (adepta na Kingsmana) ztvárnil Taron Egerton, v roli Merlina uvidíte Marka Stronga, v roli Artuše Michaela Cainea (ano, čtete správně – jednotliví agenti mají krycí jména podle rytířů legendárního krále Artuše) a v roli Gazelle, Valentinovy asistentky, Sofii Boutellu.
Kingsman prý vznikl podle komiksu Marka Millara, F.Fuka však někde vyšťoural, že Vaughn a Millar společně přišli na základní nápad, podle něhož Millar udělal komiks a Vaughn film. Jediné, co mají tyto dva počiny společného je, že se nějaký kluk stane agentem nějaké tajné služby. Komiks jsem nečetla, ale podle Fuky je film lepší. Já ho za poslední tři týdny viděla třikrát a hodlám se na něj v brzké době podívat ještě několikrát.
Grindhouse: Auto zabiják a Planeta Teror (2007)
(napsala Sally-Ann Olson)
Projekt Grindhouse Quentina Tarantina a Roberta Rodrigueze je poctou pokleslým žánrům a zapadlým béčkovým filmům sedmdesátých let. Tvoří ho dva filmy: Death Proof (v ČR uvedený pod poněkud nešťastným názvem Auto zabiják) a Planet Terror (Planeta Teror). Ani jeden film nepatří ke špičkovým snímkům, ale to ani nebyl jejich účel. Autoři opravdu zamýšleli vzdát pouze hold starým filmům plných automobilových honiček a/nebo různých příšer, odkazy na něž jsou přímo nabity – někde je připomíná uspořádání scény, jinde zaslechnete repliku z jiného filmu. Například z Kill Bill (2003, 2004) se tam třeba vyskytuje dvojice policistů (otec a syn, a to nejen ve filmu, ale i ve skutečnosti) nebo vyzváněcí tón na mobilu, dále si můžete všimnout cigaret Red Apples, což je fiktivní značka, již použil Tarantino v Pulp Fiction (1994) nebo v už zmiňovaném Kill Bill. V Death Proof je zase restaurace „Acuna Boys“ – další odkaz na Kill Bill. Jinou perličkou společnou pro oba filmy jsou „trailery“ na neexistující filmy (některé z těchto neexistujících snímků prý byly později natočeny).
Planeta Teror (2007)
Děj filmu je zhruba následující: do ovzduší unikne jedovatý plyn, který mění lidi na krvežíznivé zombie. Ti, co se zatím nenakazili, se samozřejmě brání. Konec zápletky. Podle Wikipedie se jedná o akční hororový film. Technicky vzato to tak je, ovšem protože byl film natočený s nadsázkou, klasické akce ani hororu se nedočkáte. Rozhodně zde nečekejte žádnou logiku – nezapomínejte, že režisérovi šlo o poctu béčkovým filmům a nikoliv o to, aby donutil diváky se hluboce zamyslet nad osudem lidstva.
I tak se můžete docela dobře pobavit, pokud jste ochotni přistoupit na místy zvrácený humor. Film je záměrně natočen nekvalitně, aby připomínal staré obehrané videofilmy. 
Legrační je také postava tanečnice Cherry (ztvárnila ji Rose McGowan), jež přijde při útoku zmutovaných zrůd o nohu. Její přítel jí vyrobí protézu – vlastně se jedná o samopal, který Cherry používá jak k chůzi, tak ke střelbě. Jakým způsobem ji ovládá nebo kde do ní bere náboje, to se však nedozvíte. Další úsměv mi na tváři vyvolala „ztracená“ scéna – místo části scény, kterou by někteří mohli označit za porno, uvidíte nápis o ztraceném natočeném materiálu.
V menších rolích uvidíte Bruce Willise (to je můj oblíbenec, tudíž se o něm nemohu nezmínit), Joshe Brolina a Quentina Tarantina.
Celkově řečeno, film si užijí hlavně příznivci trashového žánru.
Death Proof (2007)
Mike (Kurt Russell) se živí jako filmový kaskadér a podle toho má také vybavené své auto – stavěné tak, aby řidič přežil i ty největší bouračky. Dny tráví tak, že cestuje po zemi a baví se na úkor jiných. V první části filmu si vyhlédne čtyři dívky na tahu. Když se pak vracejí svým autem domů, čelně do nich nabourá – samozřejmě žádná nepřežije. Mike má alibi – on nepil, zatímco dívky ano. Střih. Někdy později, někde jinde. Mike opět vyráží za zábavou, tentokrát však tvrdě narazí…
Death Proof se mi líbil víc než Planeta Teror, protože má určitou hloubku, nemá totiž tak přímočarý děj. Je tu třeba přeměna drsňáka Mikea z první části do ufňukance Mikea v druhé části filmu, kdy je nucen čelit neočekávanému vývinu situace. I konec filmu vyvolává otázky – zasloužil si Mike svůj osud právě v tomto stylu? Měly dívky právo se pomstít tímto způsobem? Nesnížily se tím na Mikeovu úroveň? Přesto má film i (zdánlivě) slabé stránky (nezapomínejme, že se jedná o poctu béčkovým snínkům, tudíž film do určité míry kopíruje jejich styl): než se divák dočká akční scény, musí si „protrpět“ dlouhé chvíle pitomých keců ženského osazenstva, kdy se v podstatě nic přínosného nedozví, aby si pak mohl užít 5 minut akce (dobrá, v druhé části filmu je té akce podstatně více, ale i tak). Další slabinou, alespoň z mého pohledu, byl jaksi otevřený konec – film končí náhle, jakoby uprostřed scény. Nicméně i přesto se domnívám, že stojí za shlédnutí.
Kromě Kurta Russella se ve filmu objevila i Rosario Dawson, kterou můžete znát ze Sin City, Tracie Thoms (převážně televizní herečka) a Zoë Bell, kterou nejspíš neznáte, protože je to kaskadérka a v Death Proof hrála sama sebe. Jako dublérka zastupovala například Umu Thurman v Kill Billovi.