Jak všichni víme, mít od filmu či seriálu vysoká očekávání se nemusí vždycky vyplatit. Můžeme pak být většinou zklamáni z toho, že projekt nedopadl tak, jak jsme si ve svých hlavách vysnili a nabídl nám něco malinko jiného. To může být pro některé i případ jedné z nejočekávanějších novinek roku, Penny Dreadful. Atmosférický kousek se zvučnými jmény před i za kamerou a řadou legendárních hororových ikon má totiž s hororovou atmosférou nakonec společného jen velice málo. Kvalitám samotného seriálu to ale nic neubírá.
Nejvíce rozladění bude řada diváků nejspíše ze samotného příběhu, jenž se vyvíjí pomaleji, než by se na novinku plnou známých charakterů slušelo. Příběhových linek je tu sice na jednu stranu docela dost. Máme tu Sira Malcoma, který se za pomoci tajemné Vanessy a ostatních postav snaží nalézt svoji dcerku Minu Harkerovou. Dále tu máme doktora Frankensteina, jemuž znepříjemňuje život jím oživlé monstrum, či pistolníka Ethana s tajemnou minulostí, jež se snaží kromě zmiňovaného pátrání postarat také o umírající přítelkyni. No a pak je tu také Dorian Gray, jenž by kromě neustálého civění do zrcadla udělal rád dojem na svůdnou Vanessu.
Tempo zkrátka není dvakrát strhující a také samotné příběhové linie se odvíjí kupředu celkem pomalu. Tvůrci se prostě více než samotnému ději věnovali proklatě zajímavým postavám a tajemnému světu Viktoriánského Londýna. Čím dřív pak přistoupíte na tvůrci zvolený styl, tím více si pak budete následující epizody vychutnávat. Scénář navíc umí skvěle pracovat s ikonami žánru a zajímavým způsobem využívá jejich známé postavy či archetypy. I přesto je ovšem malinko škoda, že tvůrci si s příběhovými linkami i pár charaktery nepohráli trochu více, jelikož tento skvěle načrtnutý svět má potenciál ještě na mnohem hutnější podívanou.
Jenže na většinu scenáristických neduhů se dá díky výtečné režii a skvělému zpracování snadno zapomenout. Stanice Showtime totiž věnovala svému novému dítku tu nejlepší možnou péči. Výprava dobového Londýna snad ani nemohla být lepší, skvělý soundtrack má v seriálu také své místo a kamera v jistých momentech vydatně přidává na atmosféře. Ani po režijní stránce si není moc nač stěžovat. Výtečná a hutná atmosféra jde tvůrcům od ruky i po odchodu J. A. Bayony, dialogy odsýpají a i když má novinka do hororu daleko, u některých scén vám nebude dvakrát příjemně.
Kapitolou samou o sobě je pak zvučné obsazení, v němž byste těžko nalezli slabý článek. Timothy Dalton už léta neměl charismatičtější roli a sympaťák Josh Hartnett potvrzuje, že by si další celovečerní šanci rozhodně zasloužil. Eva Green pak pokračuje ve své aktuální výborné formě a provokování mužské části publika. Potenciálu tajemné Vanessy Ives pak využívá na maximum a skvěle zvládá všechny herecké polohy. A zapomenout bychom neměli také například na Rory Kinneara v kůži Frankensteinova monstra, jenž si hlavně za závěrečné epizody zasluhuje větší diváckou pozornost.
Penny Dreadful je zvláštní seriál. Člověk zde vidí jisté scenáristické neduhy a fakt, že potenciál tohoto úspěšného kousku je ještě daleko větší. První sezóna pak působí dojmem efektního seznamování s charaktery a působivým světem, jenž nám toho v budoucnu může nabídnout ještě mnohem více. I přesto si vás seriál díky své režii, atmosféře a prvotřídní péči získá již po pár dílech a vám tak vůbec nebude vadit, že tato řada byla vlastně jen jakýmsi prologem. Uvidíme, jak velké věci nás čekají, až se John Logan se Samem Mendesem rozjedou na plno.