Je potřeba začátek této recenze nějak zvláště okecávat? Myslím, že ne. Seriálová pecka posledních let je prostě zpátky a diváci se na návrat Hry o trůny těšili tak moc, že během pár minut dokázali vyřadit z provozu internetovou službu HBO GO. Z adaptace ságy G. R. R. Martina se stal jednoduše fenomén a souhrn důvodů pro koukání na jeho nejnovější sérii již máme také za sebou. Naplnil tedy hit HBO na svém startu fanouškovská očekávání?
V úvodu se toho již klasicky zrovna moc nestane. Hlavním cílem epizody je totiž především opětovné shledání s oblíbenými charaktery a připomenutí většiny důležitých linek. Většinu stopáže proto tentokrát strávíme v Králově přístavišti, kde se všichni připravují na dlouho plánovanou svatbu. Jamie se vrátil do čela královské gardy a zjišťuje, že vztahy s jeho otcem a sestrou již nebudou zrovna ideální, a že jeho synátor král Joffrey je čím dál větší parchant. Tyrionovi poté přidělává vrásky kromě nespokojené Shae také člen vážené rodiny z Dorne, Oberyn Martell, jenž se však nepřijel jen opít na svatební hostinu a divoce souložit. Své horké chvilky si pak zakusí také Jon u Noční hlídky, kde musí vysvětlovat své předchozí činy. K té se ovšem pomalu začínají přibližovat Divocí v čele s nově příchozími Thenny, jež by si asi perfektně rozuměli s Hannibalem Lecterem. A oblíbená Daenerys pořád jen cestuje a cestuje.
Žádné šokující zvraty či svižný děj proto tentokrát nečekejte. Ostatně, o ten se tvůrci v počáteční epizodě nikdy zrovna nesnažili a šlo zde vždy právě jen o to opětovné přiblížení dění v Západozemí. I letos se to pak tvůrcům povedlo velmi solidně. Starou známou atmosférou se neselhávající režii daří výtečně budovat již od předtitulkové scény, dialogy opět odsýpají jedna báseň a návrat do skvostně vypiplaných lokací také potěší nejednoho fanouška. Tempo dílu je možná místy až příliš pomalé a v polovině epizody začíná skoro až drhnout. Příběhových linek je zde ale tolik, že se divák zkrátka nudit nezačne. Stále je totiž co objevovat a co si připomínat. A to se ještě nedostal ke slovu takový Stannis či vězněný Theon.
I přes menší dějovou stagnaci se však dočkáme několika výtečně natočených scén, v čele s nekompromisní pomstou malé Aryi a Ohařovou mírumilovnou prosbu o kuřata. Tvůrcům se pak povedlo velmi stylově představit také nově příchozího Oberyna Martella. Ve scénce v nevěstinci divákům jasně předvede svoji nepředvídatelnost a zároveň jasný důkaz, proč by si na něj Lannisterové měli dát velký pozor. Také staří známí mají stále co nabídnout a Nikolaj Coster-Waldau s Peterem Dinklagem si celkem snadno kradou celý úvodní díl pro sebe.
V Západozemí se zkrátka začínají rozdávat karty a to sakra efektivně. David Benioff a D.B. Weiss opět dostáli své tradici a naservírovali nám epizodu, jež vrací fanoušky zpět do sedla a slibuje jim do budoucna další temnou a brutální řež. Úvod tedy bylo o něco klidnější a pomalejší, ze své atmosféry a režijního umu ale Hra o trůny na začátku své čtvrté štace rozhodně nic neztratila. Diváci si navíc zaslouží menší nadechnutí před šokujícími událostmi, které je v následujících týdnech jistě čekají.