Da Vinci mě nahlodal. Ale pořádně. Ve svém první roce totiž nejen se mnou pološílený vynálezce pěkně zamával. To, co se zprvu jevilo býti podprůměrným historickým nesmyslem, přecpaným prvoplánovitou nahotou a unylými akčními scénami, se během osmi dílů první sezóny nakonec přetavilo v zábavnou pop-cornovou jízdu plnou svěžích tvůrčích nápadů. Proklínaný Goyer holt občas zaválí, diváci mu jeho Leonarda na drogách sežrali i s navijákem. Nadšená očekávání tedy byla na místě, jak se povedl start druhého roku po boku prostopášných individuí z Florencie? Mají ještě Da Vinci’s Demons čím překvapit?
Je to tam. A je to nářez. Ve STARZu po tom skáčí přímo po hlavě a bez servítek, na diváka se moc ohledy neberou. Ve smyslu, že kolem vizionářského Lea znovu všechno okázale vybuchuje, intrikuje se jako o závod, a dokonce i dobře známé italské prostředí časem pravděpodobně dozná jedné citelné změny. Již samotný prolog nových Da Vinciho eskapád totiž představí dva ústřední rivaly na život a na smrt, kterak spolu vedou tichý rozhovor… v dungeonu pod nekolonizovanou jižní Amerikou. Ne, tohle není spoiler. Jen zatraceně atmosférický start, po němž přijde akční sešup.
Na výsledném tvůrčím produktu je holt krásně vidět, jak zde všichni (od scénáristy, přes osvětlovače, až po režiséra) radostně touží po co nejrychlejším odvyprávění vynálezcova příběhu, což ale opět vnímám jako ohromné plus: Goyera tahle titulní postava baví a dává to okatě najevo. Čím? „Musíme vám to všechno honem ukázat, páč je to prostě bomba!“ Asi tak. K dalším odstavcům si rovnou vezměte ten kýbl pop-cornu.
Kdo by se nepamatoval na infarktové zakončení minulé řady? Medicejové čelí brutální zradě v srdci jejich pracně vydobytého florenského impéria, znovu tudy budou protékat hektolitry krve a ozývat se peprné nadávky. Přitom by však kostel měl být svatyní klidu a míru, ne? Inu, nebyl by to scénárista celovečerních DC comicsů: jakmile jednou poslední seriálová klapka roku 2013 operuje se záběrem, kdy se vstříc kameře rozletí úlomky dveří do zákristie, je asi na místě, navázat přímo na něj. Abyste si po pauze náhodou neznepřátelili fanoušky!
Charakteristika S02E01 – The Blood of Man dvěma slovy? Adrenalinová jízda. Stěžoval jsem si letos na poměrně dost rozjetých sérií, které se nám – jako divákům – navrátily v poněkud pozvolném tempu (namátkou třeba Bates Motel, Hannibal, The Walking Dead). Ne tak překvapující Da Vinci’s Demons. Ovšem, také se tu znuděně povídá – většinu hodinové stopáže ale schramstne dechberoucí plánování války, bitva o budoucnost prohnilého městysu či Riariova honba za Knihou Listů. A halucinace hlavního hrdiny, což je kapitola sama o sobě.
Goyer se s tím nepáře. Nejen tedy, že se ambiciózní kabelovce daří bravurně vykreslovat ponurou, hektickou atmosféru do pekel odsouzené Florencie, on ještě zbývá čas na pohnuté lidské osudy! Čerstvá epizoda se navíc ukazuje býti tvrdou a šokující zkouškou pro všechny, kteří si libují v hollywoodském jevu tzv. „neuhýbající kamery“. Nerad bych moc spoileroval, ale pokud zrovna nemusíte injekční stříkačky, máte se na co těšit. Takže Leonardo, jak by to řekl tvůj mladší bráška? „Game is on.“ A jako ten finiš? Může to celé být ještě napínavější??
P.S. Ano, také vizuální hrátky s geometrií a oblíbeným real-time rýsováním se vracejí v plné síle!