Dva poldové ostří jako žiletky křižují nočním velkoměstem. Jeden z nich má zvláštní nadání vytušit Zlo a postupně se tak dostávají k případu, který změní jejich bla bla a odhalí jejich skryté bla bla bla… Chraň nás od zlého má zápletku banálnější než novácký Kolotoč. Ne že by to bylo vysloveně na škodu, ono najít v dnešní době horor s objevnou a překvapivou zápletkou dá fušku. Problém tkví jinde.
Derrickson sice umně kombinuje propriety hororového žánru s tuctovým policajtským thrillerem, ale vychází mu z toho prapodivná hatmatilka, která nedává moc smysl. Strašidelný dům, praskající žárovky, znetvořená zvířata, tajemné nápisy na zdech, zvuky a obrazy, které vnímá jen někdo. Působí to jako Sedm, u něhož byste si nebyli jistí, zda John Doe není posedlý perským démonem. Vsadím se, že takhle nějak to i Derrickson zamýšlel, ale co si budeme povídat – Fincher je jen jeden.Sakra děsivá práce. Scott Derrickson před pár lety pochopil, že se nutně nemusí cpát do blockbust…
Derrickson překvapivě nedokáže dobře prodat ani svou největší devizu, kterou je možnost racionálního vysvětlení. Jak V moci ďábla, tak Sinister bavily (respektive děsily, podle toho, jak jste odolní) především myšlenkou, že všechny ty nadpřirozené čachry se dají vysvětlit i jinak než démony a ďábly a nás zlobí jen nespolehliví vypravěči (fanatický kněz, vyléčený alkoholik) a vlastní imaginace, které režisér chytře napomáhá. Chraň nás od zlého si s tímhle mohlo pohrávat nejlépe z uvedeného trojlístku – postavy na mystérium nevěří, prostředí velkoměsta nahrává vědecky podloženým závěrům – ale nedělá tak. Vše se místo toho hraje na efekt a vyloženě laciné lekačky s postavami vyskakujícími z přítmí.
Horor roku to tedy bohužel není. Atmosféru si to buduje slušnou, ale nikdy vás to zcela nevtáhne, abyste se začali bát o hrdiny nebo jeho rodinu. Možná za to může mizerná knižní předloha titulního policajta, který na stará kolena začal bojovat s démony, možná to je vina Bruckheimerova dohledu, který nechtěl žádnou ultimátní noirovskou depku jakou byl Sinister, ale řízný horor pro odrostlé.
Chvála bohu alespoň za ty herce, v jejichž podání teologická pojednání o hříchu a vykoupení nepůsobí tak křečovitě.