Klubovna spolku SMF

Považuji filmy za tak dobré, jak jsou – jen kdyby byly lepší. – Dylan Thomas

Červená Karkulka (2011)

NERYSAutor Nerys H. G. | Snad každý z nás zná z dětství příběh o Červené Karkulce a zlém vlkovi. Přes svoji drsnost, kterou jsem jako malé dítě v příběhu nevnímala, patří k mým oblíbeným pohádkám. Proto jsem neodolala a na její nové pojetí z června tohoto roku jsem se rozhodla podívat. Na klasický příběh, který všichni známe, navazuje jen volně. Hlavní postavou „Červené Karkulky“ je zde Valerie, dívka žijící ve vesnici Daggerhorn. Vesnici už mnoho let sužuje přítomnost vlkodlaka, kterému vždy jednou měsíčně obětují na usmířenou nejlepší zvíře ve vsi, aby se zabránilo útokům na lidi.
 Valerie je zamilovaná do samotářského dřevorubce Petra, byla však v dohodnutém sňatku zaslíbena bohatému kováři Jindřichovi. Valerie a Petr se rozhodnou spolu utéct, v realizaci plánu je však zastaví náhlý útok vlkodlaka na někoho z vesnice. Obětí se stává Valeriina starší sestra Lucie. Slovo dá slovo a vesničané se rozhodnou útok pomstít. Vydají se na lov vlkodlaka a do vsi také přijíždí otec Šalamoun, slavný lovec vlkodlaků. Díky němu se dozvědí, že vlkodlakem musí být někdo z obyvatel vesnice, kdo se za úplňku mění v zuřivou bestii… Jenže zjistit, kdo oním člověkem / vlkodlakem je, není tak snadné, jak by se mohlo zdát.
O filmu jsem si předem zjistila několik zajímavostí. Roli otce Šalamouna, vlkodlakobijce, hraje Gary Oldman, kterého jsme v sérii filmů o Harry Potterovi mohli vidět v roli psího zvěromága Siriuse Blacka. Asi už měl psích chlupů a blech plné zuby. Nebo je to jen kamufláž? Roli Cesaira, Valeriina otce, hraje Billy Burke, kterého jsme mohli spatřit i jako otce jiné hlavní hrdinky – v Twilight sáze hrál Charlieho Swana, otce Belly (vzpomněla jsem si, jak právě Charliemu byli vlkodlaci protivní…) S prvním dílem Twilight ságy, Stmíváním, tento film spojuje i jméno stejné režisérky, Catherine Hardwicke. Po těchto zjištěních a po shlédnutí se už nedivím některým kritikám, že Červenou Karkulku spojují právě s filmy Stmívání (s Twilight ságou) nebo s filmem Vesnice. Já osobně bych si našla i pár spojitostí například s filmem Ospalá díra.
V Červené Karkulce se opravdu objevují prvky, které mi připomněly všechny výše zmíněné filmy. Protože jsem ale vždycky připravená na film koukat bez předsudků a užívat si právě probíhající příběh a myšlenky, které ve mně děj nebo postavy vyvolají, ty spojitosti mi nevadily. Většina komentářů k filmu se vyjadřovala silně negativně, hovořila o klonu Stmívání, o nedomrlém emo kříženci mezi Stmíváním a Vesnicí, o primitivním ději, o bezduchosti celého filmu, o nehezké grafice, o mdlém hereckém výkonu většiny postav, o hloupých dialozích i výkonu režisérky. Mně ten film zas tak špatný nepřišel. Chtěla jsem si udělat normální filmový večer a nepřišlo mi, že bych čas obětovala zbytečně. Některé scény a záběry ve filmu mě doslova uchvátily svou poetickou krásou, některé dialogy a činy mě přiměly k zamyšlení. Myslím, že pokud se vám líbily výše zmíněné filmy, mohla by vás Červená Karkulka zaujmout. Já osobně oceňuji i hudební podkres Briana Reitzella, trefil se do mé noty. Myslím, že tenhle film nemá a ani neměl mít ambice na Oscara, ale tak špatný, jak se o něm většinou píše, podle mě není. Co do zamyšlení jsem si z něj odnesla především úvahu, jaké by to asi bylo žít v době dohodnutých sňatků (a že ty doby nejsou nijak dávné, někde jsou dodnes současností), jak se lidé dokáží zachovat k těm, kdo se liší (ať už tím, že jsou nemocní nebo jinak postižení, ať už způsobem života, vizáží…), co dokáže s lidskou duší udělat podezíravost, strach a závist, film mi připomněl citát: člověk člověku vlkem). Na filmu ale jednoznačně oceňuji to, že do poslední chvíle jsem neodhadla, kdože tím vlkodlakem je, a to se mi nestává často, u většiny filmů odhadnu už v průběhu celkem dobře rozuzlení zápletky.
Originál: Red Riding Hood, USA, 2011
Žánr: Fantasy / Horor / Mysteriózní / Thriller

Leave a Reply